SP # 2 - kvalifikace mužů (Budapešť / Maďarsko)

Výsledky

Z kvalifikační skupiny A prošli do dalších bojů Marek Grycz a Jan Kuf. A to i přesto, že oba řešili trable při šermu. „Šermem jsem se protrápil. Naštěstí se to moc neprojevilo na konečném výsledku,“ přiznal Marek, který si připsal vyrovnanou bilanci sedmnácti výher a sedmnácti proher. Jan Kuf v šermířské části ještě po první čtvrtině vedl, pak ale dostal od rozhodčích červenou kartu a s ní i penalizaci. Trest navíc dle českého týmu přišel za něco, za co Jan Kuf nemohl. „Organizátoři jsou povinni zkontrolovat a následně označit zbraně, že splňují všechny parametry pro turnaj. Většinou se používají nálepky, které není možné snadno sejmout. Na velkých akcích se značky gravírují přímo do čepelí. Tady ale poměrně nešťastně použili nálepky, které mohou spadnout, což se stalo Honzovi. V prvních pěti kolech byla zbraň v pořádku. Někde mezi pátým a šestým kolem mu značka spadla, on si toho nevšiml a rozhodčí mu dal rovnou červenou kartu,“ popsal incident český reprezentační trenér Jakub Kučera s tím, že český tým okamžitě rozhodnutí rozhodčích rozporoval. Červená karta byla Honzovi nejprve odebrána, následně však opět vrácena. Celou věc ale Češi hodlají řešit dál. „Minimálně mohou přijmout preventivní opatření, aby se to nestalo někomu dalšímu,“ je přesvědčený Kučera. Červená karta se obvykle přiděluje pouze závodníkům, kteří prokazatelně chtějí podvádět. Honzova zbraň však prošla jak předzávodní kontrolou, tak prvními pěti šermířskými koly. „Zbraň jsem okamžitě odnesl znovu na kontrolu a byla samozřejmě v pořádku. Dali na ni novou značku. Problém byl v použití označení, které může z kordu spadnout. V ten moment za to závodník sice nemůže, ale v pravidlech mají, že když tam ta značka není, přichází červená karta.“

S cennými deseti vteřinami do kombinované části ztratil Jan Kuf také šermířskou koncentraci. „Nechal jsem se tím rozhodit a chvíli mi trvalo, než jsem se zase dostal do rytmu,“ přiznal. Přesto si připsal solidní bilanci 21/13. V běhu se střelbou si pak společně s týmovým kolegou Markem Gryczem postup zkušeně pohlídali. A nakonec se i zasmáli. „Začalo to tím, že Mára hned ze startu zatočil na střelnici, což mě dost pobavilo. Naštěstí nezačal střílet, tak ho nediskvalifikovali,“ smál se Honza.

Šermířsky se příliš nedařilo ani dalším dvěma Čechům v kvalifikační skupině B. Ondřej Polívka nezopakoval brilantní výkon z úvodního podniku v Káhiře a pokaženým šermem se z dalších bojů o postup prakticky vyřadil. Spokojený s pasivní bilancí 14/20 nebyl ani Martin Vlach. „V první polovině jsem si šermoval to svoje, což není žádná hitparáda, ale asi by to na postup v klidu stačilo. Ale pak přišla skupinka asi šesti Maďarů, která mě úplně rozhodila a už jsem se z toho nevzpamatoval.“ Do kombinované části nakonec vybíhal až z 27. pozice. Suverénně ji ovládl a posunul se o dvacet míst. „Běh a střelbu jsem si pohlídal. Ale ostatní stříleli taky dost dobře, takže jsem musel běžet téměř celé tři kilometry. Za postup jsem rád, protože domů se mi ještě jet nechtělo,“ usmál se Martin.

Nová podoba kombinované části

S novým soutěžním formátem přišla i řada změn. Jednou z nejvýraznějších je zkrácení běžeckých okruhů o dvě stě metrů a přesun první střelecké položky až za úvodní, šestisetmetrový okruh. „Já jsem konzervativní, takže se mi víc líbil starý formát. Ale možná je to jen tím, že na nový jsem si ještě nezvykl,“ přemítá Martin Vlach. „Dřív, když se vybíhalo s nějakou ztrátou, mohlo se to promíchat hned po pár metrech na střelnici. Teď je ta první šestistovka z pohledu závodníka docela nezajímavá, protože ty odstupy se moc nemění. Dramatizovat se to začne až později.“

Marek Grycz změny naopak vítá, i když v Budapešti na ně málem doplatil. „Mně tahle změna vyhovuje. Kratší okruhy jsou pro mě příjemnější. A střelba tím samozřejmě nabírá na váze. Střelecké časy se oproti minulému roku zhoršily.“

Klady i zápory vidí v nové podobě kombinované části Jan Kuf. „Na jednu stranu mi nový formát přijde lepší, protože když na položku přiběhnu zadýchaný, nastaví mi to nějaký rytmus. Můžu pak střelbu zasadit do dýchání. Když jsme tam předtím dobíhali v klidu, bylo to úplně jiné, než následující tři položky,“ zamýšlí se. „Na druhou stranu pak v semifinále a finále, kdy se do kombi jde prakticky hned z bazénu s minimální pauzou, je první střelba u drtivé většiny výrazně podprůměrná. Ta ruka je objektivně unavená z plavání a ani tělo se celkově nedovede zpevnit tak, jak bychom si představovali.“