Matouš Tůma - plavec, který nerad plave

Matouši, letošní sezónu ti hned v úvodu zkomplikovalo zranění. Co se stalo?
To bylo, tuším, na konci dubna v Budapešti, kde se testoval nový závodní formát. Začínalo se jízdou a tomu mému koni se nějak nelíbila osmá překážka. I s ostatními jezdci se jí vždycky vyhýbal a já to neuseděl. Když jsem pak viděl video, přišel mi ten pád skoro směšný. Ale skončilo to natrženým vnitřním postranním vazem kolene. Naštěstí se to nemuselo operovat.

Během několika týdnů ses dokázal vrátit a zúčastnit se i obou juniorských vrcholů. Hodnotíš závodní sezónu nakonec pozitivně?
S těmi závody ve výsledku spokojený jsem. I když, kdybych to bral disciplínu po disciplíně, tak asi nebudu úplně spokojený se šermem. Jednou v kvalifikaci se mi to povedlo, ale pak jsem to nedokázal zopakovat ve finále. A pak nejsem úplně spokojený se svojí střelbou. V minulých sezónách jsem střílel daleko líp. S tím se tedy trochu peru a doufám, že někdy přijde ta forma zpátky.

Je tedy tvé desáté místo z mistrovství Evropy a patnácté z mistrovství světa radostí nebo zklamáním?
Určitě jsem si věřil na víc. Ale tím, jak jsem v obou finále špatně zašermoval, tak si myslím, že jsem z toho nakonec dokázal dostat nejvíc, co šlo. Povedli se mi koně a v rámci možností i laser run. Takže jsem s tím spokojený.

Jak se vyrovnáváš s jízdou, která ti coby juniorovi přibyla v přípravě i závodech?
Rozhodně mě to baví. Je to zase nějaký jiný druh adrenalinu a souznění s tím koněm. Taky jsem rád, že už dělám všech pět disciplín a nemyslím, že bych s tím měl nějaké výrazné problémy. I když samozřejmě zkušenosti teprve sbírám. 

Právě koně označuješ společně se střelbou a šermem jako své oblíbené disciplíny. Zbývá běh a plavání. Co je horší?
Nejmíň mě asi baví plavání. Možná tím, že jsem s ním začínal, tak už ho mám v sobě dost. Rozhodně nejméně oblíbená disciplína. Ale jako celek jsou dobré všechny.

Jak se z plavce stal pětibojař?
Plaval jsem na Kladně a pak k nám do oddílu přijela Saša s Liborem a ptali se, jestli bychom to nechtěli zkusit. Tak jsme jeli na závody na Duklu a chytlo mě to. Chvíli jsem jezdil na plavecké i pětibojařské závody, ale pak už mi plavání nějak extra nešlo a zároveň mě mnohem víc bavil pětiboj. I lidi kolem něj mi byli sympatičtější. Tak jsem se rozhodl a na hranici patnáctek už jsem trénoval jen na Dukle. Jsem rád za svoji volbu.

Proč tě pětiboj baví?
Vedle té skvělé party lidí mě baví hlavně to, že je ten trénink různorodý. Není tam stereotyp. V létě jezdíme na soustředění na kola, v zimě na běžky, takže i ta příprava je všeobecná a zábavná. Baví mě spousta sportů a tahle kombinace je ideál.

A dalším pohybem ještě odpočíváš, je to tak?
Je pravda že když třeba o víkendu netrénujeme, rád se jedu projet na kole. Mám radši aktivní odpočinek. Ale zároveň když je náročný týden, tak se vážně těším na to, až budu moct o víkendu dlouho spát. Rád si pustím i nějaký seriál nebo film.

Jaký třeba?
Poslední dobou sleduju různé seriály na Netflixu. Z filmů mám rád akční, hlavně pro odpočinek. Nemívá to žádný složitý příběh. Na některé kouknu rád i opakovaně.

Který jsi viděl nejvíckrát?
Asi Rychle a zběsile 5, ten je můj oblíbený. A pak jsem taky hodněkrát viděl kreslený film Auta, ten mám taky rád. Když jsem jako menší jezdil k babičce, koukal jsem na to pořád a vůbec mi to nevadilo. Jednička je jednoznačně nejlepší (smích).

Kam v moderním pětiboji míříš?
Dávám si vysoké cíle, ale žádný konkrétní asi nemám. Snažím se do toho dávat všechno, co jde, a mířit nejvýš.