Martin Vlach a Jan Kuf ladí formu na Tokio

Martin Vlach, který si koncem dubna vážně poranil rameno při pádu z koně, se po operaci dokázal vrátit do plné zátěže. Koncem června absolvoval společně s týmovým parťákem Kufem vysokohorské soustředění ve Svatém Mořici, v červenci se vrátil i na šermířskou planš a do jezdeckého sedla. „Myslím, že jde všechno podle plánu. Rameno se pořád zlepšuje a zatím jsme já ani nikdo jiný nenarazili na žádnou komplikaci. Pořád je to ještě skoro měsíc do závodu a myslím, že za měsíc to bude úplně v pořádku,“ věří Martin. Před týdnem se v Poděbradech pod dohledem jezdeckého trenéra Roberta Kopeckého vrátil do plného tréninku jízdy na koni. „Bylo to intenzivní a docela náročné, ale určitě ku prospěchu. Za 72 hodin jsem odjezdil asi šest koní,“ popsal Martin a ujistil, že strach z jízdy po dubnovém pádu z koně nemá. „Určitý respekt jsem měl asi vždycky, ale žádný blok jsem si naštěstí nevytvořil. Po psychické stránce mě to nijak nelimituje.“

Co se šermu týče, mají za sebou jak Martin Vlach, tak Jan Kuf společný tréninkový kemp s českou šermířskou reprezentací. V letňanské aréně si sparingově vypomohli s dalším olympionikem Jakubem Jurkou. Ten aktuálně patří mezi nejlepší světové kordisty. A pětibojaři se při zápasech s ním docela zapotili. „Kuba je obrovský a silný. I když jsem docela dobrý šermíř, on je teď o iks tříd jinde než já. Když s ním šermuju, tak občas mu sice nějaký zásah dám, ale že bych nastoupil s tím, že možná vyhraju, tak to teda rozhodně ne. Je rychlejší, silnější a lepší po všech stránkách,“ smekl pomyslný klobouk Jan Kuf. Zranění se při soubojích s mohutným Jurkou ale neobává. „Kuba má výbornou techniku a moc dobře si je vědom toho, kde má ten hrot. Když mi dá zásah, tak to v drtivé většině případů vůbec nebolí. Skoro to necítím, protože je to tak rychlé a má v tom takový cit, že mně tam nepotřebuje zlomit ruku, aby mi dal zásah,“ ujistil se smíchem Honza. Před šermířským kempem v Praze absolvoval podobnou přípravu ve Švýcarsku. V Zurichu a později Bernu šermoval proti elitě. „Pro mě to byl skvělý šermířský kemp, který moc často nemám šanci absolvovat. Takže jsem rád, že jsem se toho zúčastnil. Přeci jenom, Švýcarští šermíři jsou světová extratřída. Samozřejmě jsou výrazně lepší. Bylo to zase něco trochu jiného. Velká zkušenost,“ oceňuje Jan Kuf. „Myslím, že mi to po té šermířské stránce dost pomohlo. U nás při tom pětibojařském šermu mi tam dost často nějaká chyba třeba projde, protože na to nejsme zvyklí tak reagovat jako právě tihle kluci. Jakmile jsem na vteřinu zastavil, něco nedodělal, tak jsem okamžitě dostal zásah a bylo hotovo,“ popsal. Také on už je po jarních zdravotních komplikacích zcela v pořádku. „Teď už je to dobré, myslím, že v nejlepším možném stavu. Covid už je úplně pryč a koleno, to se občas ozve, ale už to není na to, abych si potom musel dát den pauzu. Už víme, jak s tím pracovat a jak to udržet v chodu tak, abych mohl každý den trénovat.“

Olympijská kolekce
Do Asie odletí Honza s Martinem koncem července. Olympijskou kolekci už mají nafasovanou. „Mně se ta kolekce líbí. Když to srovnám s Riem, tak mi to přijde jako ohromný krok dopředu. Jak po stránce kvality, tak i ten design je mi sympatičtější. Je takový decentní. A oblečení je příjemné, to je asi to nejdůležitější,“ kvituje Jan Kuf.  „Já to nemám s čím porovnávat, protože je to moje první olympiáda. Myslím, že se ta kolekce dá bez problému nosit. Jen mi občas přijde trochu překombinovaná,“ hodnotil zase upřímně Martin Vlach. Podle jeho týmového kolegy ale na vzhledu kolekce tak úplně nezáleží. „Olympijská souprava je jenom jedna. Myslím, že každý má radost, že má vůbec možnost ty věci mít,“ je přesvědčený Jan Kuf. Nejdiskutovanější část kolekce‑soupravu pro slavnostní zahájení her‑však čeští pětibojaři pravděpodobně vůbec nevyužijí. Pětibojařské soutěže jsou v Tokiu na programu až začátkem srpna a Honza s Martinem se tak do japonské metropole vydají až téměř týden po zahájení her. „To je trochu škoda. Leda, že bychom se v tom doma posadili na gauč a koukali na zahájení v televizi. To se ještě s Martinem domluvíme, jestli si někde spolu sednem,“ smál se Jan Kuf.